Překvápko! ^.^
Něco, aneb Kde bere Tatsuo svá lízátka
Nao si unaveně prohrábl vlasy a vešel do kuchyně. Moc se nevyspal. Šel si lehnout pozdě a díky svému bratrovi nedobrovolně vstával brzo.
„Dík za budíček, ale nikdo tě o něj neprosil….,“ zamumlal, mžouraje na Tatsua. Až teď si všiml, že s jeho dvojčetem není něco v pořádku. Ta první věc byla, že stál u sporáku - Tatsuo nikdy v životě nevařil. Ta druhá, že měl na sobě něco, co nápadně připomínalo volánkovou zástěrku. A tohle všechno korunoval smrad, který se nedal necítit ani přes rýmu, kterou Nao trpěl už několik dní.
„Co chceš, Nao?“ zamručel Tatsuo a otočil se na Naa, který se už stihl usídlit u otevřeného okna, aby se neudusil. V ruce držel formičku ve tvaru lebky a mezi rty pohupoval špejlkou od lízátka, která byla evidentně prázdná, protože se netvářil tak blaženě, jako když mohl cucat svou milovanou černou lebečku. Zástěru měl pokapanou čímsi, co na ní tvořilo velké tmavé fleky.
„Tatsuo, nepálí se ti to? Když něco vaříš, předpokládá se, že to bude po tepelné úpravě poživatelný.“
Tatsuo se nevinně usmál a začal se opět věnovat hrnci, v němž podezřele bublalo cosi černého. „To…. Nic není! A už vůbec to nesmrdí!“ ohradil se.
„Ukaž mi to, Tatsuo! Doufám, že si na to nepoužil ten novej hrnec, co nám mamka přivezla po prázdninách?!“ Nao opustil bezpečnou zónu v okolí okna a odstrčil své dvojče od sporáku, na němž se v úplně novém hrnci rozpouštěly svařené hrudky cukru pokapané černou barvou. Vedle na lince už neochotně zasychala první várka domácího karamelu, nalitá v druhé formičce se špejlkou uprostřed.
„Ty si děláš ty svoje lízátka z karamelu? Nemá to být bez příchutě?“ rychle se odsunul zpátky k oknu, protože ho začal přepadat nepříjemný pocit, že brzo bude zvracet. Je to totální lempl….
„Vidíš tady snad nápis ‚s příchutí lesního ovoce‘?“ pokrčil rameny.
Nao si povzdechl a přejel ho pátravým pohledem. „Proč máš tu příšernou zástěru?“
„Dala mi ji babička,“ zamručel Tatsuo a s vystrčenou špičkou jazyka pečlivě zasunul druhou špejlku do další připravené formičky.
„Tak proč ji nevyhodíš? Vypadá hrozně.“
„Chtěl jsem ji!“ prudce se na bratra otočil, na tváři vražedný výraz, a bylo mu jedno, že lije obsah hrnce po kuchyňské lince a podlaze.
„Tatsuo, vyhoď to! Tohle jako bodáš do mýho králíka? Přece to nedáš do pusy?“ přitiskl si plyšové zvíře, které se dosud nacházelo pod jeho paží, k hrudi. Znechuceně se zašklebil, když si Tatsuo labužnicky vrazil jedno hotové lízátko do pusy.
„Je lepší než obvykle…“, zamumlal, sundal si zástěru a ledabyle ji hodil na hromadu špinavého nádobí, převážně zapatlaného karamelem, v dřezu.
A pak že má úctu k věcem…., pomyslel si Nao. „Fuuuj!“ vyklonil se z okna, protože Tatsuo právě vytáhl lízátko z pusy a spokojeně si ho prohlížel, zatímco mu z něj na ruku skapávaly sliny.
Uraženě se zadíval na Naa, plný nechuti z toho, jak ho jeho bratr nechápe, bodl ocucané lízátko do králíkovy provokativně trčící hlavy a odkráčel.
Nao se pomaličku otočil na Tatsua, pak sklopil pohled ke králíkovi a následně znovu provrtal dvojče výrazem stylu: ZABIJU TĚ!!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Tatsuo v krajkové zástěrce. Takový těžký metalista. Tak to je prostě moc na moji bránici. XD
Perfektní.
Pokračuji v čtení. XD
To Maudie
(Kira, 23. 11. 2008 1:53)
jj, tak sme je zkoušely vyrobit na tábor na karneval :D ale je to teda pěkně hnusný když už to cucáš dlouho :D:D
jo a poznámka: nevim jak v japonsku ale u nás existuje jen modrý barvivo. a když ho dáte do toho karamelu málo, je to lízátko pak světle zelený, takže až budete vyrábět, chrstněte tam celej sáček :D
Lízátka xD
(Maudie, 22. 11. 2008 15:55)Je to psáno z vlasní zkušenosti při přípravě lízátek? :D
...
(Chris, 21. 11. 2008 20:53)Ježišku na kříšku hihi toto je upa super povídka hihi ten králík je boží vážně hh. Ach ta bratrská láska což. Tááágže rychle dáál ju a mám ký pocit, že je dneska PÁTEK a tz. new díl juch. =)
Bože
(Keiro, 10. 1. 2009 15:55)